Aktuality a tisková prohlášení

Výsledky >>

Více zde >>

Více zde >>

Postup žňových prací >>

Postup žňových prací >>

Více zde >>

Více informací >>

DOHOVOŘENÝ VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC (ze dne 21/07/2020):

Evropská Rada podpořila dobrovolné zastropování přímých plateb, zkrácení prostředků pro Společnou zemědělskou politiku z rozpočtu pro plán obnovy Evropské Unie, i zavedení daně z dopadů z nerecyklovaných plastových obalů.Evropská Rada složena z vrcholných představitelů členských států EU dosáhla dne 21/07/2020 v brzkých ranních hodinách dohody k Víceletému finančnímu rámci (VFR) po roce 2021. Rada se dohodla na rozpočtu pro VFR i pro plán obnovy EU. Nový VFR bude dosahovat výše 1,074.3 bilionu EUR, plán obnovy bude dosahovat navrhovaných 750 miliard EUR, změnil se ale poměr mezi přímými granty a půjčkami. Evropská komise dne 27/05/2020 navrhla těchto 750 miliard EUR rozdělit tak, že by na přímé granty bylo vyčleněno 500 miliard EUR, na půjčky 250 miliard EUR. Vzhledem k neochotě zemí Dánska, Rakouska, Nizozemí, Švédska a Finska alokovat příliš vysoké finanční podpory na přímé granty, byl poměr upraven. Nově tedy Rada podpořila alokaci 390 miliard EUR na přímé granty, 360 miliard EUR na půjčky (v cenách k roku 2018).

Celkový rozpočet pro Společnou zemědělskou politiku by měl dosahovat 356 374 milionů EUR (v cenách k roku 2018), v běžných cenách se jedná o částku 400 966 milionů EUR.

Přímé platby v rámci SZP nepřesáhnou podle nového stanoviska Rady 239 916 milionů EUR, společně s tržními opatřeními pak bude I. pilíř SZP dosahovat maximálně 258 259 milionů EUR (v cenách k roku 2018), v běžných cenách se nově jedná o částku 291 091 milionů EUR. Celkem 40 % z rozpočtu pro Společnou zemědělskou politiku by mělo být alokováno na iniciativy v oblasti klimatu.

Stran externí konvergence Rada podpořila, aby všechny členské státy s přímými platbami nižšími než 90 % průměru EU, uzavřely 50 % existující mezery na 90 %. Do roku 2022 by všechny členské státy měly dostávat alespoň 200 EUR/ha, do roku 2027 by pak minimálním příspěvkem na hektar mělo být 215 EUR.

Stran zastropování přímých plateb pak Rada uvádí, že zastropování velkým příjemcům bude zavedeno na principu dobrovolnosti na úrovni 100.000 EUR, bude se vztahovat pouze na základní podporu příjmů pro udržitelnost. V případě implementace zastropování mohou členské státy z objemu prostředků ze základní podpory příjmů pro udržitelnost odečíst veškeré náklady související se zaměstnaností.

Stran krizové zemědělské rezervy pak Rada uvádí, že její výše by v každém roce v období let 2021-2027 měla dosahovat 450 milionů EUR v běžných cenách. Nevyužité prostředky z roku 2020 by měly být převedeny do roku 2021.

Stran přesunu mezi pilíři dále Rada uvádí, že členské státy mohou přesunout až 25 % prostředků z obálky pro II. pilíř SZP do obálky pro I. pilíř SZP. V případě států, jejichž přímé platby nedosahují ani 90 % průměru EU, je možné místo 25 % přesunout až 30 %. Kofinancování pro ANC oblasti by mělo být umožněno ve výší 65 %, v případě ostatních oblastí pak ve výši 43 %. Minimální míra kofinancování v II. pilíři by měla činit 20 %, vyšší míra kofinancování 80 % by měla platit pro environmentální, klimatické a další závazky. V případě transferů do II. pilíře bude možné tyto kofinancovat v míře 100 %.

Stran nových vlastních zdrojů následně Rada podpořila zavedení daně z odpadu z nerecyklovaných plastových obalů, daň by měla být zavedena od data 01/01/2021 ve výši 0,80 EUR za kilo. Na dohodu dosaženou v Evropské Radě nyní naváže jednání v Radě EU pro zemědělství a rybářství, kde by se mělo jednat o dalších zatím sporných bodech včetně například alokací pro podporu vázanou na produkci (VCS). Rada pro zemědělství by ke svému stanovisku k SZP měla dospět podle plánu německého předsednictví do října 2020, v potaz musí vzít stanoviska Evropské Rady k externí konvergenci, zastropování, i přesunům mezi pilíři. Stanovisko Evropského parlamentu k SZP by rovněž mělo být podle současného plánu zpravodajů přijato v průběhu října 2020 / listopadu 2020. Pokud se tak stane, mohly by být trialogy Evropského parlamentu, Rady a Komise zahájeny ještě koncem letošního roku 2020. V rámci plánu obnovy EU Evropská komise navrhla dne 27/05/2020 poskytnout Rozvoji venkova v rámci II. pilíře SZP dodatečných 15 miliard EUR, tyto prostředky ale Evropská Rada zkrátila na 7,5 miliard EUR. Finanční závazky v rámci plánu obnovy bude možné činit do data 31/12/2023, propláceny mohou být do data 31/12/2026.

Více, v jazyku anglickém, případně zde:

https://www.consilium.europa.eu/media/45109/210720-euco-final-conclusions-en.pdf

Brusel 20. května (zpravodaj ČTK) – Evropská komise plánuje výrazně snížit používání chemických pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství, které by v následujícím desetiletí mělo omezit svůj negativní vliv na klimatické změny. Počítá s tím zemědělská strategie, kterou dnes EK zveřejnila a v jejímž rámci se má do roku 2030 používat jen polovina současného objemu prostředků proti škůdcům. Až čtvrtina zemědělské půdy má v té době patřit organickému farmaření, což vítají ekologické organizace, ale kritizují někteří zemědělci.

“Koronavirová krize nám ukázala, jak jsme zranitelní a jak je důležité obnovit rovnováhu mezi lidskou činností a přírodou,” prohlásil dnes místopředseda komise Frans Timmermans zodpovědný za boj proti klimatickým změnám.

Evropské zemědělství podle statistik unijní exekutivy produkuje desetinu celkového objemu skleníkových plynů EU. Zemědělci na jedné straně trpí dopadem klimatických změn v podobě stále intenzivnějšího sucha střídaného přívalovými dešti, na druhé straně upozorňují, že organické zemědělství jim sníží výnosy.

Zatímco v současnosti se organicky obhospodařuje necelá desetina zemědělské plochy v EU, komise chce tento podíl zvýšit na čtvrtinu. Kromě toho si vytkla za cíl výrazně omezit látky potenciálně škodlivé pro zdraví či půdu. Hnojiv by se mělo za deset let používat o pětinu méně, pesticidů dokonce o polovinu. Poloviční by měl být i prodej prostředků proti mikrobům používaných u hospodářských zvířat.

Všechny tyto cíle musejí podle komisařů nejprve projít analýzou dopadu na zemědělskou výrobu v EU, než je budou moci schválit členské země a Evropský parlament. Brusel počítá s tím, že ekologicky šetrné farmaření bude mít svůj podíl na financích, které budou v příštím sedmiletém rozpočtu vyhrazeny pro společnou zemědělskou politiku. Jeho návrh zásadně ovlivněný koronavirovou krizí představí EK za týden.

Komise přitom připouští, že současná pandemie zvýší tlak na to, aby se do Evropy dováželo co nejméně potravin z jiných kontinentů.

“Produkční řetězce se zkrátí, více se bude vyrábět v Evropě,” prohlásil dnes Timmermans. To může mít příznivý ekologický dopad díky snížení emisí z dopravy, ale zároveň vést ke zdražení některých zemědělských produktů.

Se zemědělskou a potravinovou strategií komise spojuje také současně zveřejněný plán na posílení biodiverzity. Také zde komise zdůrazňuje spojitost se současnou pandemií, neboť ohrožení přirozeného prostředí posiluje kontakt živočichů s lidmi. Vědci přitom tvrdí, že značná část infekčních chorob má původ ve zvířatech, covid-19 konkrétně v netopýrech.

Brusel chce navrhnout závazné cíle pro obnovu poničených ekosystémů řek či lesů, ochranu ohrožených druhů živočichů či rostlin nebo návrat opylujícího hmyzu na zemědělskou půdu.

“Příroda je životně důležitá pro naše fyzické i duševní zdraví, čistí náš vzduch i vodu, reguluje klima a zajišťuje úrodu. My však děláme, jako by na tom vůbec nezáleželo a ztrácíme přírodu v bezprecedentním měřítku,” uvedl dnes komisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius.

Plán počítá s tím, že EU na ochranu druhové pestrosti vyčlení každoročně v rámci unijních fondů a dalších zdrojů okolo 20 miliard eur (550 miliard Kč).

Výsledky statistického zjišťování Krmiva (MZe) 3-01 Roční výkaz o výrobě průmyslových krmiv za rok 2019.

http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/zivocisna-vyroba/krmiva/statistiky/vyroba-prumyslovych-krmiv-v-roce-2019.html

Některé země naznačily, že by měla být zavedena dodatečná opatření v sektoru drůbeže, telecího masa a dalších.

Ovšem komisař Wojciechowski uvedl, že Evropská komise v současné době žádná neplánuje, je ale otevřená dalším budoucím akcím.

13. května 2020 si ministři zemědělství EU vyměnili své názory na efektivitu přijatých opatření EU s cílem zmírnit krizi v zemědělství vyvolanou COVID-19.

Členské země přivítaly opatření, která již Evropská komise zavedla, aby podpořila zemědělství a oblast chovu ryb.
Avšak některé země (AT, LV, LT, LU, PL, CZ, SK, CY, PT, BG, FR, IT, BE, HU, RO & IE ) se shodly na tom, že je třeba přijmout další opatření na podporu zemědělských sektorů (soukromé skladování pro drůbeží, vepřové, telecí maso, atd.) během krize COVID-19.

V reakci na to uvedl komisař pro zemědělství EU, pan Wojciechowski, že Evropská komise v současné chvíli nepracuje na žádných dalších opatřeních pro trh, ale zároveň řekl, že další akce by mohly být možné.

Některé členské země, jako např. PL a PT, požádaly o aktivaci krizových rezerv, ale protože to by znamenalo využít peníze pro přímé platby, byly některé ze zemí (LU, DK, IE, DE, AT, FR) proti takovému řešení.

Komisař Wojciechowski proto tedy slíbil, že bude hledat možnosti posílení krizových rezerv CAP/SZP v budoucnosti, což znamená zahrnutí jiných nástrojů oddělených od přímých plateb.

Kromě finanční podpory během krize požadovaly členské země uvolnění současných pravidel CAP/SZP (zvýšená podpora dobrovolných vázaných plateb, omezení kontrol na místě).

S ohledem na již existující opatření naznačily některé členské země, že nemohou alokovat peníze z druhého pilíře CAP/SZP na pomoc svým sektorům, protože zde žádné nezbyly.

Některé země vyjádřily obavy z fungování jednotného trhu EU, protože země nyní mohou podporovat své trhy ze státního rozpočtu, což by mohlo vyvolat narušení konkurenceschopnosti mezi členskými zeměmi.

Členské země také vyzvaly Komisaře pro zemědělství EU, pana Wojciechowského, aby bránil rozpočet pro zemědělství v dalším návrhu MMF (2021-2027) a rády by viděly, že zemědělství bude vzato na palubu v pokračujícím plánu na obnovu.

Zde jsou pak veškeré body projevu pana Wojciechowského v jazyku anglickém: https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2019-2024/wojciechowski/announcements/eu-response-impact-covid-19-agriculture_en

Podle statistického oddělení Ministerstva zemědělství bylo v loňském roce vyrobeno v České republice 2 430 606 tun krmných směsí, to je o 1,68% více než v roce předcházejícím. Veškerý nárůst výroby představuje výroba krmných směsí pro drůbež. U všech ostatních kategorií zvířat s výjimkou ostatních došlo k poklesu výroby.