Přihlásit se
|
Registrovat
Ahoj,
Přihlásit se
Připojit pomocí Facebooku
NEBO
To nevypadá jako e-mailová adresa
Tohle nemůže být prázdné
E-mail nebo heslo je nesprávné
Zapamatuj si mě?
Přihlásit se
Potřebujete účet?
Registrovat
Registrovat
Připojit pomocí Facebooku
NEBO
To nemůže být prázdné
Neplatná emailová adresa.
Heslo musí obsahovat nejméně 6 znaků
Hesla neodpovídají
Registrovat
Máte již účet?
Přihlásit se
Zadní
Obnovit heslo
Kde bychom měli odeslat odkaz na resetování hesla?
Neplatná emailová adresa
Poslat
Zadní
Obnovit heslo
Poslali jsme e-mail postupujte podle pokynů v e-mailu a obnovte heslo.
Váš e-mail může trvat až 5 minut (v závislosti na poskytovateli e-mailových služeb). Pokud neobdržíte e-mail, zkontrolujte prosím váš spam nebo nevyžádanou poštu.
Ahoj
ma-success-message-form-user-name
!
Obnovit heslo
Heslo musí obsahovat nejméně 6 znaků
Hesla neodpovídají
Uložit heslo
Obnovit heslo
Vítej zpět
social-gate.camilyo.co
550083361731401
members-area
Aktuality a tisková prohlášení
15. 09. 2020
07. 09. 2020
01. 09. 2020
25. 08. 2020
18. 08. 2020
13. 08. 2020
13. 08. 2020
13. 08. 2020
04. 08. 2020
31. 07. 2020
31. 07. 2020
22. 07. 2020
Dohovořený víceletý finanční rámec ze dne 21/7/2020 a vazba na zemědělství
DOHOVOŘENÝ VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC (ze dne 21/07/2020):
Evropská Rada podpořila dobrovolné zastropování přímých plateb, zkrácení prostředků pro Společnou zemědělskou politiku z rozpočtu pro plán obnovy Evropské Unie, i zavedení daně z dopadů z nerecyklovaných plastových obalů.
Evropská Rada složena z vrcholných představitelů členských států EU dosáhla dne 21/07/2020 v brzkých ranních hodinách dohody k Víceletému finančnímu rámci (VFR) po roce 2021. Rada se dohodla na rozpočtu pro VFR i pro plán obnovy EU. Nový VFR bude dosahovat výše 1,074.3 bilionu EUR, plán obnovy bude dosahovat navrhovaných 750 miliard EUR, změnil se ale poměr mezi přímými granty a půjčkami. Evropská komise dne 27/05/2020 navrhla těchto 750 miliard EUR rozdělit tak, že by na přímé granty bylo vyčleněno 500 miliard EUR, na půjčky 250 miliard EUR. Vzhledem k neochotě zemí Dánska, Rakouska, Nizozemí, Švédska a Finska alokovat příliš vysoké finanční podpory na přímé granty, byl poměr upraven. Nově tedy Rada podpořila alokaci 390 miliard EUR na přímé granty, 360 miliard EUR na půjčky (v cenách k roku 2018).
Celkový rozpočet pro Společnou zemědělskou politiku by měl dosahovat 356 374 milionů EUR (v cenách k roku 2018), v běžných cenách se jedná o částku 400 966 milionů EUR.
Přímé platby v rámci SZP nepřesáhnou podle nového stanoviska Rady 239 916 milionů EUR, společně s tržními opatřeními pak bude I. pilíř SZP dosahovat maximálně 258 259 milionů EUR (v cenách k roku 2018), v běžných cenách se nově jedná o částku 291 091 milionů EUR. Celkem 40 % z rozpočtu pro Společnou zemědělskou politiku by mělo být alokováno na iniciativy v oblasti klimatu.
Stran externí konvergence Rada podpořila, aby všechny členské státy s přímými platbami nižšími než 90 % průměru EU, uzavřely 50 % existující mezery na 90 %. Do roku 2022 by všechny členské státy měly dostávat alespoň 200 EUR/ha, do roku 2027 by pak minimálním příspěvkem na hektar mělo být 215 EUR.
Stran zastropování přímých plateb pak Rada uvádí, že zastropování velkým příjemcům bude zavedeno na principu dobrovolnosti na úrovni 100.000 EUR, bude se vztahovat pouze na základní podporu příjmů pro udržitelnost. V případě implementace zastropování mohou členské státy z objemu prostředků ze základní podpory příjmů pro udržitelnost odečíst veškeré náklady související se zaměstnaností.
Stran krizové zemědělské rezervy pak Rada uvádí, že její výše by v každém roce v období let 2021-2027 měla dosahovat 450 milionů EUR v běžných cenách. Nevyužité prostředky z roku 2020 by měly být převedeny do roku 2021.
Stran přesunu mezi pilíři dále Rada uvádí, že členské státy mohou přesunout až 25 % prostředků z obálky pro II. pilíř SZP do obálky pro I. pilíř SZP. V případě států, jejichž přímé platby nedosahují ani 90 % průměru EU, je možné místo 25 % přesunout až 30 %. Kofinancování pro ANC oblasti by mělo být umožněno ve výší 65 %, v případě ostatních oblastí pak ve výši 43 %. Minimální míra kofinancování v II. pilíři by měla činit 20 %, vyšší míra kofinancování 80 % by měla platit pro environmentální, klimatické a další závazky. V případě transferů do II. pilíře bude možné tyto kofinancovat v míře 100 %.
Stran nových vlastních zdrojů následně Rada podpořila zavedení daně z odpadu z nerecyklovaných plastových obalů, daň by měla být zavedena od data 01/01/2021 ve výši 0,80 EUR za kilo. Na dohodu dosaženou v Evropské Radě nyní naváže jednání v Radě EU pro zemědělství a rybářství, kde by se mělo jednat o dalších zatím sporných bodech včetně například alokací pro podporu vázanou na produkci (VCS). Rada pro zemědělství by ke svému stanovisku k SZP měla dospět podle plánu německého předsednictví do října 2020, v potaz musí vzít stanoviska Evropské Rady k externí konvergenci, zastropování, i přesunům mezi pilíři. Stanovisko Evropského parlamentu k SZP by rovněž mělo být podle současného plánu zpravodajů přijato v průběhu října 2020 / listopadu 2020. Pokud se tak stane, mohly by být trialogy Evropského parlamentu, Rady a Komise zahájeny ještě koncem letošního roku 2020. V rámci plánu obnovy EU Evropská komise navrhla dne 27/05/2020 poskytnout Rozvoji venkova v rámci II. pilíře SZP dodatečných 15 miliard EUR, tyto prostředky ale Evropská Rada zkrátila na 7,5 miliard EUR. Finanční závazky v rámci plánu obnovy bude možné činit do data 31/12/2023, propláceny mohou být do data 31/12/2026.
Více, v jazyku anglickém, případně zde:
https://www.consilium.europa.eu/media/45109/210720-euco-final-conclusions-en.pdf
Evropská Rada podpořila dobrovolné zastropování přímých plateb, zkrácení prostředků pro Společnou zemědělskou politiku z rozpočtu pro plán obnovy Evropské Unie, i zavedení daně z dopadů z nerecyklovaných plastových obalů.
Evropská Rada složena z vrcholných představitelů členských států EU dosáhla dne 21/07/2020 v brzkých ranních hodinách dohody k Víceletému finančnímu rámci (VFR) po roce 2021. Rada se dohodla na rozpočtu pro VFR i pro plán obnovy EU. Nový VFR bude dosahovat výše 1,074.3 bilionu EUR, plán obnovy bude dosahovat navrhovaných 750 miliard EUR, změnil se ale poměr mezi přímými granty a půjčkami. Evropská komise dne 27/05/2020 navrhla těchto 750 miliard EUR rozdělit tak, že by na přímé granty bylo vyčleněno 500 miliard EUR, na půjčky 250 miliard EUR. Vzhledem k neochotě zemí Dánska, Rakouska, Nizozemí, Švédska a Finska alokovat příliš vysoké finanční podpory na přímé granty, byl poměr upraven. Nově tedy Rada podpořila alokaci 390 miliard EUR na přímé granty, 360 miliard EUR na půjčky (v cenách k roku 2018).
Celkový rozpočet pro Společnou zemědělskou politiku by měl dosahovat 356 374 milionů EUR (v cenách k roku 2018), v běžných cenách se jedná o částku 400 966 milionů EUR.
Přímé platby v rámci SZP nepřesáhnou podle nového stanoviska Rady 239 916 milionů EUR, společně s tržními opatřeními pak bude I. pilíř SZP dosahovat maximálně 258 259 milionů EUR (v cenách k roku 2018), v běžných cenách se nově jedná o částku 291 091 milionů EUR. Celkem 40 % z rozpočtu pro Společnou zemědělskou politiku by mělo být alokováno na iniciativy v oblasti klimatu.
Stran externí konvergence Rada podpořila, aby všechny členské státy s přímými platbami nižšími než 90 % průměru EU, uzavřely 50 % existující mezery na 90 %. Do roku 2022 by všechny členské státy měly dostávat alespoň 200 EUR/ha, do roku 2027 by pak minimálním příspěvkem na hektar mělo být 215 EUR.
Stran zastropování přímých plateb pak Rada uvádí, že zastropování velkým příjemcům bude zavedeno na principu dobrovolnosti na úrovni 100.000 EUR, bude se vztahovat pouze na základní podporu příjmů pro udržitelnost. V případě implementace zastropování mohou členské státy z objemu prostředků ze základní podpory příjmů pro udržitelnost odečíst veškeré náklady související se zaměstnaností.
Stran krizové zemědělské rezervy pak Rada uvádí, že její výše by v každém roce v období let 2021-2027 měla dosahovat 450 milionů EUR v běžných cenách. Nevyužité prostředky z roku 2020 by měly být převedeny do roku 2021.
Stran přesunu mezi pilíři dále Rada uvádí, že členské státy mohou přesunout až 25 % prostředků z obálky pro II. pilíř SZP do obálky pro I. pilíř SZP. V případě států, jejichž přímé platby nedosahují ani 90 % průměru EU, je možné místo 25 % přesunout až 30 %. Kofinancování pro ANC oblasti by mělo být umožněno ve výší 65 %, v případě ostatních oblastí pak ve výši 43 %. Minimální míra kofinancování v II. pilíři by měla činit 20 %, vyšší míra kofinancování 80 % by měla platit pro environmentální, klimatické a další závazky. V případě transferů do II. pilíře bude možné tyto kofinancovat v míře 100 %.
Stran nových vlastních zdrojů následně Rada podpořila zavedení daně z odpadu z nerecyklovaných plastových obalů, daň by měla být zavedena od data 01/01/2021 ve výši 0,80 EUR za kilo. Na dohodu dosaženou v Evropské Radě nyní naváže jednání v Radě EU pro zemědělství a rybářství, kde by se mělo jednat o dalších zatím sporných bodech včetně například alokací pro podporu vázanou na produkci (VCS). Rada pro zemědělství by ke svému stanovisku k SZP měla dospět podle plánu německého předsednictví do října 2020, v potaz musí vzít stanoviska Evropské Rady k externí konvergenci, zastropování, i přesunům mezi pilíři. Stanovisko Evropského parlamentu k SZP by rovněž mělo být podle současného plánu zpravodajů přijato v průběhu října 2020 / listopadu 2020. Pokud se tak stane, mohly by být trialogy Evropského parlamentu, Rady a Komise zahájeny ještě koncem letošního roku 2020. V rámci plánu obnovy EU Evropská komise navrhla dne 27/05/2020 poskytnout Rozvoji venkova v rámci II. pilíře SZP dodatečných 15 miliard EUR, tyto prostředky ale Evropská Rada zkrátila na 7,5 miliard EUR. Finanční závazky v rámci plánu obnovy bude možné činit do data 31/12/2023, propláceny mohou být do data 31/12/2026.
Více, v jazyku anglickém, případně zde:
https://www.consilium.europa.eu/media/45109/210720-euco-final-conclusions-en.pdf
21. 05. 2020
Dne 20. 5. t.r. EU komise prve oficiálně představila dvě strategie – Z farmy na vidličku, Biodiverzita.
Brusel 20. května (zpravodaj ČTK) - Evropská komise plánuje výrazně snížit používání chemických pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství, které by v následujícím desetiletí mělo omezit svůj negativní vliv na klimatické změny. Počítá s tím zemědělská strategie, kterou dnes EK zveřejnila a v jejímž rámci se má do roku 2030 používat jen polovina současného objemu prostředků proti škůdcům. Až čtvrtina zemědělské půdy má v té době patřit organickému farmaření, což vítají ekologické organizace, ale kritizují někteří zemědělci.
"Koronavirová krize nám ukázala, jak jsme zranitelní a jak je důležité obnovit rovnováhu mezi lidskou činností a přírodou," prohlásil dnes místopředseda komise Frans Timmermans zodpovědný za boj proti klimatickým změnám.
Evropské zemědělství podle statistik unijní exekutivy produkuje desetinu celkového objemu skleníkových plynů EU. Zemědělci na jedné straně trpí dopadem klimatických změn v podobě stále intenzivnějšího sucha střídaného přívalovými dešti, na druhé straně upozorňují, že organické zemědělství jim sníží výnosy.
Zatímco v současnosti se organicky obhospodařuje necelá desetina zemědělské plochy v EU, komise chce tento podíl zvýšit na čtvrtinu. Kromě toho si vytkla za cíl výrazně omezit látky potenciálně škodlivé pro zdraví či půdu. Hnojiv by se mělo za deset let používat o pětinu méně, pesticidů dokonce o polovinu. Poloviční by měl být i prodej prostředků proti mikrobům používaných u hospodářských zvířat.
Všechny tyto cíle musejí podle komisařů nejprve projít analýzou dopadu na zemědělskou výrobu v EU, než je budou moci schválit členské země a Evropský parlament. Brusel počítá s tím, že ekologicky šetrné farmaření bude mít svůj podíl na financích, které budou v příštím sedmiletém rozpočtu vyhrazeny pro společnou zemědělskou politiku. Jeho návrh zásadně ovlivněný koronavirovou krizí představí EK za týden.
Komise přitom připouští, že současná pandemie zvýší tlak na to, aby se do Evropy dováželo co nejméně potravin z jiných kontinentů.
"Produkční řetězce se zkrátí, více se bude vyrábět v Evropě," prohlásil dnes Timmermans. To může mít příznivý ekologický dopad díky snížení emisí z dopravy, ale zároveň vést ke zdražení některých zemědělských produktů.
Se zemědělskou a potravinovou strategií komise spojuje také současně zveřejněný plán na posílení biodiverzity. Také zde komise zdůrazňuje spojitost se současnou pandemií, neboť ohrožení přirozeného prostředí posiluje kontakt živočichů s lidmi. Vědci přitom tvrdí, že značná část infekčních chorob má původ ve zvířatech, covid-19 konkrétně v netopýrech.
Brusel chce navrhnout závazné cíle pro obnovu poničených ekosystémů řek či lesů, ochranu ohrožených druhů živočichů či rostlin nebo návrat opylujícího hmyzu na zemědělskou půdu.
"Příroda je životně důležitá pro naše fyzické i duševní zdraví, čistí náš vzduch i vodu, reguluje klima a zajišťuje úrodu. My však děláme, jako by na tom vůbec nezáleželo a ztrácíme přírodu v bezprecedentním měřítku," uvedl dnes komisař pro životní prostřendí Virginijus Sinkevičius.
Plán počítá s tím, že EU na ochranu druhové pestrosti vyčlení každoročně v rámci unijních fondů a dalších zdrojů okolo 20 miliard eur (550 miliard Kč).
"Koronavirová krize nám ukázala, jak jsme zranitelní a jak je důležité obnovit rovnováhu mezi lidskou činností a přírodou," prohlásil dnes místopředseda komise Frans Timmermans zodpovědný za boj proti klimatickým změnám.
Evropské zemědělství podle statistik unijní exekutivy produkuje desetinu celkového objemu skleníkových plynů EU. Zemědělci na jedné straně trpí dopadem klimatických změn v podobě stále intenzivnějšího sucha střídaného přívalovými dešti, na druhé straně upozorňují, že organické zemědělství jim sníží výnosy.
Zatímco v současnosti se organicky obhospodařuje necelá desetina zemědělské plochy v EU, komise chce tento podíl zvýšit na čtvrtinu. Kromě toho si vytkla za cíl výrazně omezit látky potenciálně škodlivé pro zdraví či půdu. Hnojiv by se mělo za deset let používat o pětinu méně, pesticidů dokonce o polovinu. Poloviční by měl být i prodej prostředků proti mikrobům používaných u hospodářských zvířat.
Všechny tyto cíle musejí podle komisařů nejprve projít analýzou dopadu na zemědělskou výrobu v EU, než je budou moci schválit členské země a Evropský parlament. Brusel počítá s tím, že ekologicky šetrné farmaření bude mít svůj podíl na financích, které budou v příštím sedmiletém rozpočtu vyhrazeny pro společnou zemědělskou politiku. Jeho návrh zásadně ovlivněný koronavirovou krizí představí EK za týden.
Komise přitom připouští, že současná pandemie zvýší tlak na to, aby se do Evropy dováželo co nejméně potravin z jiných kontinentů.
"Produkční řetězce se zkrátí, více se bude vyrábět v Evropě," prohlásil dnes Timmermans. To může mít příznivý ekologický dopad díky snížení emisí z dopravy, ale zároveň vést ke zdražení některých zemědělských produktů.
Se zemědělskou a potravinovou strategií komise spojuje také současně zveřejněný plán na posílení biodiverzity. Také zde komise zdůrazňuje spojitost se současnou pandemií, neboť ohrožení přirozeného prostředí posiluje kontakt živočichů s lidmi. Vědci přitom tvrdí, že značná část infekčních chorob má původ ve zvířatech, covid-19 konkrétně v netopýrech.
Brusel chce navrhnout závazné cíle pro obnovu poničených ekosystémů řek či lesů, ochranu ohrožených druhů živočichů či rostlin nebo návrat opylujícího hmyzu na zemědělskou půdu.
"Příroda je životně důležitá pro naše fyzické i duševní zdraví, čistí náš vzduch i vodu, reguluje klima a zajišťuje úrodu. My však děláme, jako by na tom vůbec nezáleželo a ztrácíme přírodu v bezprecedentním měřítku," uvedl dnes komisař pro životní prostřendí Virginijus Sinkevičius.
Plán počítá s tím, že EU na ochranu druhové pestrosti vyčlení každoročně v rámci unijních fondů a dalších zdrojů okolo 20 miliard eur (550 miliard Kč).
19. 05. 2020
Neformální jednání ministrů zemědělství EU
Výbor AGRIFISH svolal neformální jednání k prodiskutování podpůrných opatření pro zemědělský sektor během krize COVID-19.
Některé země naznačily, že by měla být zavedena dodatečná opatření v sektoru drůbeže, telecího masa a dalších.
Ovšem komisař Wojciechowski uvedl, že Evropská komise v současné době žádná neplánuje, je ale otevřená dalším budoucím akcím.
13. května 2020 si ministři zemědělství EU vyměnili své názory na efektivitu přijatých opatření EU s cílem zmírnit krizi v zemědělství vyvolanou COVID-19.
Členské země přivítaly opatření, která již Evropská komise zavedla, aby podpořila zemědělství a oblast chovu ryb.
Avšak některé země (AT, LV, LT, LU, PL, CZ, SK, CY, PT, BG, FR, IT, BE, HU, RO & IE ) se shodly na tom, že je třeba přijmout další opatření na podporu zemědělských sektorů (soukromé skladování pro drůbeží, vepřové, telecí maso, atd.) během krize COVID-19.
V reakci na to uvedl komisař pro zemědělství EU, pan Wojciechowski, že Evropská komise v současné chvíli nepracuje na žádných dalších opatřeních pro trh, ale zároveň řekl, že další akce by mohly být možné.
Některé členské země, jako např. PL a PT, požádaly o aktivaci krizových rezerv, ale protože to by znamenalo využít peníze pro přímé platby, byly některé ze zemí (LU, DK, IE, DE, AT, FR) proti takovému řešení.
Komisař Wojciechowski proto tedy slíbil, že bude hledat možnosti posílení krizových rezerv CAP/SZP v budoucnosti, což znamená zahrnutí jiných nástrojů oddělených od přímých plateb.
Kromě finanční podpory během krize požadovaly členské země uvolnění současných pravidel CAP/SZP (zvýšená podpora dobrovolných vázaných plateb, omezení kontrol na místě).
S ohledem na již existující opatření naznačily některé členské země, že nemohou alokovat peníze z druhého pilíře CAP/SZP na pomoc svým sektorům, protože zde žádné nezbyly.
Některé země vyjádřily obavy z fungování jednotného trhu EU, protože země nyní mohou podporovat své trhy ze státního rozpočtu, což by mohlo vyvolat narušení konkurenceschopnosti mezi členskými zeměmi.
Členské země také vyzvaly Komisaře pro zemědělství EU, pana Wojciechowského, aby bránil rozpočet pro zemědělství v dalším návrhu MMF (2021-2027) a rády by viděly, že zemědělství bude vzato na palubu v pokračujícím plánu na obnovu.
Zde jsou pak veškeré body projevu pana Wojciechowského v jazyku anglickém: https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2019-2024/wojciechowski/announcements/eu-response-impact-covid-19-agriculture_en
Některé země naznačily, že by měla být zavedena dodatečná opatření v sektoru drůbeže, telecího masa a dalších.
Ovšem komisař Wojciechowski uvedl, že Evropská komise v současné době žádná neplánuje, je ale otevřená dalším budoucím akcím.
13. května 2020 si ministři zemědělství EU vyměnili své názory na efektivitu přijatých opatření EU s cílem zmírnit krizi v zemědělství vyvolanou COVID-19.
Členské země přivítaly opatření, která již Evropská komise zavedla, aby podpořila zemědělství a oblast chovu ryb.
Avšak některé země (AT, LV, LT, LU, PL, CZ, SK, CY, PT, BG, FR, IT, BE, HU, RO & IE ) se shodly na tom, že je třeba přijmout další opatření na podporu zemědělských sektorů (soukromé skladování pro drůbeží, vepřové, telecí maso, atd.) během krize COVID-19.
V reakci na to uvedl komisař pro zemědělství EU, pan Wojciechowski, že Evropská komise v současné chvíli nepracuje na žádných dalších opatřeních pro trh, ale zároveň řekl, že další akce by mohly být možné.
Některé členské země, jako např. PL a PT, požádaly o aktivaci krizových rezerv, ale protože to by znamenalo využít peníze pro přímé platby, byly některé ze zemí (LU, DK, IE, DE, AT, FR) proti takovému řešení.
Komisař Wojciechowski proto tedy slíbil, že bude hledat možnosti posílení krizových rezerv CAP/SZP v budoucnosti, což znamená zahrnutí jiných nástrojů oddělených od přímých plateb.
Kromě finanční podpory během krize požadovaly členské země uvolnění současných pravidel CAP/SZP (zvýšená podpora dobrovolných vázaných plateb, omezení kontrol na místě).
S ohledem na již existující opatření naznačily některé členské země, že nemohou alokovat peníze z druhého pilíře CAP/SZP na pomoc svým sektorům, protože zde žádné nezbyly.
Některé země vyjádřily obavy z fungování jednotného trhu EU, protože země nyní mohou podporovat své trhy ze státního rozpočtu, což by mohlo vyvolat narušení konkurenceschopnosti mezi členskými zeměmi.
Členské země také vyzvaly Komisaře pro zemědělství EU, pana Wojciechowského, aby bránil rozpočet pro zemědělství v dalším návrhu MMF (2021-2027) a rády by viděly, že zemědělství bude vzato na palubu v pokračujícím plánu na obnovu.
Zde jsou pak veškeré body projevu pana Wojciechowského v jazyku anglickém: https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2019-2024/wojciechowski/announcements/eu-response-impact-covid-19-agriculture_en
19. 05. 2020
Výroba průmyslových krmiv v roce 2019
Výsledky statistického zjišťování Krmiva (MZe) 3-01 Roční výkaz o výrobě průmyslových krmiv za rok 2019.
http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/zivocisna-vyroba/krmiva/statistiky/vyroba-prumyslovych-krmiv-v-roce-2019.html
http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/zivocisna-vyroba/krmiva/statistiky/vyroba-prumyslovych-krmiv-v-roce-2019.html
1. 4. 2019
Podle statistického oddělení Ministerstva zemědělství bylo v loňském roce vyrobeno v České republice 2 430 606 tun krmných směsí, to je o 1,68% více než v roce předcházejícím. Veškerý nárůst výroby představuje výroba krmných směsí pro drůbež. U všech ostatních kategorií zvířat s výjimkou ostatních došlo k poklesu výroby.
12. 10. 2017
Spolek pro komodity a krmiva vědom si toho, že průmysl výroby krmných směsí musí v každé situaci reagovat na požadavky trhu, jakkoli marginální by byly, a s ohledem na vznikající požadavky trhu vypracoval Standard pro výrobu a produkty bez genetické modifikace, přičemž přípravu v rámci pracovní skupiny za účasti zástupců zemědělců a mlékáren zaštítilo i Ministerstvo zemědělství. Účelem Standardu je, aby zpracovatelé a producenti mohli využít jednotný Standard a nemuseli čelit odlišnostem různých standardů jednotlivých odběratelů. Standard určuje zásady a podmínky pro zajištění produktů v celém dodavatelském řetězci potravinářské produkce, které nejsou geneticky modifikované. Standard je marketingovou příležitostí pro producenty a zpracovatele a je postaven na bázi dobrovolnosti. Produkty, které byly ověřeny podle uvedeného Standardu, mohou být označovány značkou, zaregistrovanou pro daný předmět certifikace. Podmínky pro používání jednotné značky budou upraveny ve smlouvě mezi certifikačním orgánem a Spolkem pro komodity a krmiva
Standard pro výrobu a produkty "bez genetické modifikace" >>
Standard pro výrobu a produkty "bez genetické modifikace" >>
07. 08. 2017
Dlouholetý člen odborné sekce RV Miloš Kotulek oznámil ukončení členství v sekci v souvislosti se svým plánovaných odchodem do penze na konci tohoto roku.
Ing. Kotulek pracoval v odborné sekci RV jako zástupce společnosti NAVOS osm let a během té doby vždy patřil k jejím nejaktivnějším členům s vysokým stupněm odbornosti a širokým rozhledem. Členové sekce se s ním oficiálně rozloučili na jejím výjezdním zasedání 3. srpna 2017 v Čejkovicích. Panu Kotulkovi přejeme mnoho zdraví, spokojenosti a dlouhá léta zaslouženého odpočinku. Miloše Kotulka v sekci nahradí jeho kolega ze společnosti NAVOS Ing Petr Mokrý, kterému přejeme do jeho práce v sekci mnoho zdaru a úspěchů.
Ing. Kotulek pracoval v odborné sekci RV jako zástupce společnosti NAVOS osm let a během té doby vždy patřil k jejím nejaktivnějším členům s vysokým stupněm odbornosti a širokým rozhledem. Členové sekce se s ním oficiálně rozloučili na jejím výjezdním zasedání 3. srpna 2017 v Čejkovicích. Panu Kotulkovi přejeme mnoho zdraví, spokojenosti a dlouhá léta zaslouženého odpočinku. Miloše Kotulka v sekci nahradí jeho kolega ze společnosti NAVOS Ing Petr Mokrý, kterému přejeme do jeho práce v sekci mnoho zdaru a úspěchů.
12. 6. 2017
Ve španělské Córdobě se uskutečnil XXVIII. Kongres FEFAC
Ve dnech 7. – 9. června 2017 se uskutečnil XXVIII. Kongres FEFAC, který hostila ve městě Córdoba andaluská asociace AFACA. Společně s kongresem se uskutečnilo 196. zasedání Rady FEFAC a 62. valná hromada FEFAC, která zvolila nové presidium na následujíc funkční období 2017 – 2020 v čele s novým presidentem FEFAC panem Nickem Majorem. Náš region je zastupován zástupcem polské asociace IZBA panem Witoldem Obidzinskim a zástupcem maďarské asociace panem Zoltanem Pulayem. Příští jednání řádné valné hromady se uskuteční za rok ve Francii a XXIX. Kongres FEFAC uspořádá belgická asociace BEMEFA v roce 2020.
Ve dnech 7. – 9. června 2017 se uskutečnil XXVIII. Kongres FEFAC, který hostila ve městě Córdoba andaluská asociace AFACA. Společně s kongresem se uskutečnilo 196. zasedání Rady FEFAC a 62. valná hromada FEFAC, která zvolila nové presidium na následujíc funkční období 2017 – 2020 v čele s novým presidentem FEFAC panem Nickem Majorem. Náš region je zastupován zástupcem polské asociace IZBA panem Witoldem Obidzinskim a zástupcem maďarské asociace panem Zoltanem Pulayem. Příští jednání řádné valné hromady se uskuteční za rok ve Francii a XXIX. Kongres FEFAC uspořádá belgická asociace BEMEFA v roce 2020.
14. 2. 2017
3. 8. 2016
Stálý výbor schválil Kodex správné praxe při označování krmiv EU.
Po šesti letech nedůstojných „jednání“ schválil stálý výbor Kodex správné praxe při označování krmiv EU. Dokument vychází z ustanovení článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009, který vznik takového kodexu předjímá. Kodex byl zveřejněn v řadě C Úředního věstníku EU. V České republice je po dohodě s dozorovým orgánem uplatňována hned první verze kodexu z června 2010, která je zveřejněna na webových stránkách Spolku. Finální verze Kodexu zveřejněná v Úředním věstníku EU bude postupně přeložena a bude jí nahrazena verze původní. Obě verze se liší pouze v detailech, z nichž některé nejsou nepodstatné. Spolek proto připraví výklad nejožehavějších ustanovení, který bude k dispozici pouze členům Spolku.
Po šesti letech nedůstojných „jednání“ schválil stálý výbor Kodex správné praxe při označování krmiv EU. Dokument vychází z ustanovení článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009, který vznik takového kodexu předjímá. Kodex byl zveřejněn v řadě C Úředního věstníku EU. V České republice je po dohodě s dozorovým orgánem uplatňována hned první verze kodexu z června 2010, která je zveřejněna na webových stránkách Spolku. Finální verze Kodexu zveřejněná v Úředním věstníku EU bude postupně přeložena a bude jí nahrazena verze původní. Obě verze se liší pouze v detailech, z nichž některé nejsou nepodstatné. Spolek proto připraví výklad nejožehavějších ustanovení, který bude k dispozici pouze členům Spolku.
14. 7. 2016
Odhad sklizně obilovin zveřejněný 21. 6. 2016 odbornou sekcí RV Spolku pro komodity a krmiva předpokládá sklizeň základních obilovin ve výši 7.645 tisíc tun. Červnový odhad Českého statistického úřadu předpokládá sklizeň podstatně nižší a to 6.995 tisíc tun. Odhad COCERAL ke stejnému termínu převyšuje odhad ČSÚ téměř o celý milion tun a činí 7.866 tisíc tun.
30. 6. 2016
Monitorovací výbor MZe na svém jednání 16. června schválil změny kritérií operačního programu 4.2.1 Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů, který je určen pro ty členy spolku, kteří vzhledem ke své velikosti nedosáhnou na podmínky dotačního titulu 13, navržené Spolkem pro komodity a krmiva.
Čerpání podpor z tohoto dotačního titulu by tak mělo být od třetího kola významně dostupnější. V polovině července by měla být nová kritéria schválena ministrem zemědělství a následně budou zveřejněna na webových stránkách ministerstva a zároveň SZIF. Třetí kolo žádostí bude administrováno v období od 11. do 30. října 2016.
Čerpání podpor z tohoto dotačního titulu by tak mělo být od třetího kola významně dostupnější. V polovině července by měla být nová kritéria schválena ministrem zemědělství a následně budou zveřejněna na webových stránkách ministerstva a zároveň SZIF. Třetí kolo žádostí bude administrováno v období od 11. do 30. října 2016.
22. 6. 2016
Odborná sekce rostlinné výroby aktualizovala odhad sklizně k 21. červnu 2016.
Oproti předchozímu odhadu snížila sklizňové plochy ozimého žita o 2 tisíce hektarů a kukuřice o 5 tisíc hektarů. Celková plocha obilovin ke sklizni by tak měla být aktuálně 1 378 tisíc hektarů. Navýšila naopak odhad výnosu pšenice z 6,25 t/ha na 6,48 t/ha, ozimého žita ze 4,6 t/ha na 5,00 t/ha, ovsa z 3,5 t/ha na 3,7 t/ha, triticale z 4,7 t/ha na 5,0 t/ha a kukuřice na zrno ze 7,0 t/ha na 7,8 t/ha. Průměrný hektarový výnos obilovin bez kukuřice by měl dosáhnout hodnoty 5,91 t/ha a včetně kukuřice pak 6,03 t/ha. Celková sklizeň by pak měla výrazně překročit osmi milionovou hranici a to o více než 300 tisíc tun.
U řepky sekce navýšila odhad výnosu z 3,4 t/ha na 3,72 t/ha. Celková sklizeň by tak podle aktualizovaného odhadu měla dosáhnout téměř 1,4 milionu tun.
Oproti předchozímu odhadu snížila sklizňové plochy ozimého žita o 2 tisíce hektarů a kukuřice o 5 tisíc hektarů. Celková plocha obilovin ke sklizni by tak měla být aktuálně 1 378 tisíc hektarů. Navýšila naopak odhad výnosu pšenice z 6,25 t/ha na 6,48 t/ha, ozimého žita ze 4,6 t/ha na 5,00 t/ha, ovsa z 3,5 t/ha na 3,7 t/ha, triticale z 4,7 t/ha na 5,0 t/ha a kukuřice na zrno ze 7,0 t/ha na 7,8 t/ha. Průměrný hektarový výnos obilovin bez kukuřice by měl dosáhnout hodnoty 5,91 t/ha a včetně kukuřice pak 6,03 t/ha. Celková sklizeň by pak měla výrazně překročit osmi milionovou hranici a to o více než 300 tisíc tun.
U řepky sekce navýšila odhad výnosu z 3,4 t/ha na 3,72 t/ha. Celková sklizeň by tak podle aktualizovaného odhadu měla dosáhnout téměř 1,4 milionu tun.
1. 6. 2016
Odborná sekce řízení jakosti rostlinných komodit a krmiv zveřejnila výsledky monitoringu nežádoucích látek za rok 2015.
Údaje jsou poskytovány členy spolku na základě dobrovolnosti a anonymně. Podílí se na něm nejenom výrobci krmných směsí a premixů, ale i obchodníci s komoditami. V loňském roce bylo do databáze vloženo téměř 15 tisíc analýz na nežádoucí látky. Z toho bylo pouze 238 analýz, které zachytily nevyhovující výsledek. To je pouhých 1,6% případů.
Nejvíce analýz bylo provedeno na obsah mykotoxinů, více než 10 500. Z toho bylo 188 analýz nevyhovujících. To představuje 1,77% případů, tedy velmi nízký záchyt. Největší počet analýz byl proveden na obsah DON, které také prokázaly nejčastější záchyty, celkem 177, což je 2,2% případů. Nejhorší situace byla u kukuřice (76 záchytů z 2 486 analýz) a u krmné směsi pro drůbež (82 záchytů z 675 analýz).
Na kontaminaci salmonelou bylo provedeno více než 2 500 analýz. Nález byl prokázán pouze u slunečnicového extrahovaného šrotu (22 záchytů z 255 analýz). Enterobakterie byly zachyceny ve 14 případech ze 475 analýz a enterokoky v 11 případech ze 142 analýz. Jako záchyt je považována hodnota vyšší než 10000 jednotek tvořících kolonie (KTJ).
Překročení limitu pro křížovou kontaminaci léčivy bylo zaznamenáno ve 4,6% případů (3 záchyty z 29 analýz).
U ostatních sledovaných nežádoucích látek včetně těžkých kovů, reziduí pesticidů, dioxinů, živočišných tkání a kokcidiostatik nebyly zaznamenány žádné záchyty.
Údaje jsou poskytovány členy spolku na základě dobrovolnosti a anonymně. Podílí se na něm nejenom výrobci krmných směsí a premixů, ale i obchodníci s komoditami. V loňském roce bylo do databáze vloženo téměř 15 tisíc analýz na nežádoucí látky. Z toho bylo pouze 238 analýz, které zachytily nevyhovující výsledek. To je pouhých 1,6% případů.
Nejvíce analýz bylo provedeno na obsah mykotoxinů, více než 10 500. Z toho bylo 188 analýz nevyhovujících. To představuje 1,77% případů, tedy velmi nízký záchyt. Největší počet analýz byl proveden na obsah DON, které také prokázaly nejčastější záchyty, celkem 177, což je 2,2% případů. Nejhorší situace byla u kukuřice (76 záchytů z 2 486 analýz) a u krmné směsi pro drůbež (82 záchytů z 675 analýz).
Na kontaminaci salmonelou bylo provedeno více než 2 500 analýz. Nález byl prokázán pouze u slunečnicového extrahovaného šrotu (22 záchytů z 255 analýz). Enterobakterie byly zachyceny ve 14 případech ze 475 analýz a enterokoky v 11 případech ze 142 analýz. Jako záchyt je považována hodnota vyšší než 10000 jednotek tvořících kolonie (KTJ).
Překročení limitu pro křížovou kontaminaci léčivy bylo zaznamenáno ve 4,6% případů (3 záchyty z 29 analýz).
U ostatních sledovaných nežádoucích látek včetně těžkých kovů, reziduí pesticidů, dioxinů, živočišných tkání a kokcidiostatik nebyly zaznamenány žádné záchyty.
20. 5. 2016
Odborná sekce rostlinné výroby vydala první letošní prognózu sklizně a výnosů.
První letošní odhad se datuje k 11. květnu a předpokládá, že v České republice bude oseto základními obilovinami asi 1 295 tisíc hektarů. K tomu přibude 90 tisíc hektarů kukuřice na zrno. Plocha řepky se odhaduje na 375 tisíc hektarů. Průměrné výnosy u základních obilovin jsou odhadovány na 5,74 t/ha, což znamená sklizeň 7 436 tisíc tun. U nejdůležitější obiloviny, pšenice, se předpokládá průměrný hektarový výnos 6,25 t/ha při celkové sklizni 5 219 tisíc tun. U kukuřice se výnos odhaduje na 7,00 t/ha, což by znamenalo sklizeň ve výši 630 tisíc tun. Celková sklizeň obilovin by tak měla představovat 8 066 tisíc tun. Průměrný hektarový výnos řepky je odhadován na 3,4 t/ha, což by znamenalo celkovou sklizeň ve výši 1 275 tisíc tun.
První letošní odhad se datuje k 11. květnu a předpokládá, že v České republice bude oseto základními obilovinami asi 1 295 tisíc hektarů. K tomu přibude 90 tisíc hektarů kukuřice na zrno. Plocha řepky se odhaduje na 375 tisíc hektarů. Průměrné výnosy u základních obilovin jsou odhadovány na 5,74 t/ha, což znamená sklizeň 7 436 tisíc tun. U nejdůležitější obiloviny, pšenice, se předpokládá průměrný hektarový výnos 6,25 t/ha při celkové sklizni 5 219 tisíc tun. U kukuřice se výnos odhaduje na 7,00 t/ha, což by znamenalo sklizeň ve výši 630 tisíc tun. Celková sklizeň obilovin by tak měla představovat 8 066 tisíc tun. Průměrný hektarový výnos řepky je odhadován na 3,4 t/ha, což by znamenalo celkovou sklizeň ve výši 1 275 tisíc tun.
18. 3. 2016
15. března se uskutečnilo hlasování ve výboru AGRI Evropského parlamentu o návrhu nařízení o medikovaných krmivech. Hlasování skončilo pro průmysl nad očekávání úspěšně. V obou očekávaných oblastech byly naplněny naše požadavky.
U carry-over byl přijat limit 3%, dokud nebude stanoveno jinak na základě vědeckých poznatků EFSA.
Provozovatel krmivářského podniku musí minimalizovat carry-over v souladu s principy ALARA, aby se zabránilo riziku pro zdraví zvířat, lidí nebo pro životní prostředí. Komise se zmocňuje k přijetí delegovaných aktů ke stanovení specifických limitů pro carry-over pro účinné látky v necílových krmivech na bázi vědeckého hodnocení rizika provedeného Evropským úřadem pro bezpečnost potravin EFSA. Pokud nebyl ustanoven specifický limit pro carry-over pro účinnou látku, stanovuje se obecný limit pro carry-over 3% účinné látky v poslední šarži medikovaného krmiva nebo meziproduktu vyrobeného před výrobou následující šarže necílového krmiva.
U požadavků na stahování přebytečných medikovaných krmiv od chovatelů byla odpovědnost víceméně ponechána na členských státech a to ještě za mnohem mírnějších podmínek.
Členské státy vytvoří ve spolupráci s provozovateli v sektoru vhodné systémy sběru medikovaných krmiv nebo meziproduktů, u kterých skončila expirace, nebo v případě, kdy chovatel obdržel větší množství medikovaných krmiv, než aktuálně potřebuje pro léčbu uvedenou ve veterinární předpise a není schopen uskladnit je za podmínek vhodných pro jejich opětovné využití uvedených v souhrnu vlastností produktu (SPC). Shromážděný materiál se zlikviduje v souladu s existující legislativou Unie. Členské státy zajistí, aby byli výrobci medikovaných krmiv a zemědělci informováni o tom, kde mohou nalézt sběrná místa pro prošlé produkty a jak dostat jejich prošlé medikované krmivo do těchto sběrných míst.
U carry-over byl přijat limit 3%, dokud nebude stanoveno jinak na základě vědeckých poznatků EFSA.
Provozovatel krmivářského podniku musí minimalizovat carry-over v souladu s principy ALARA, aby se zabránilo riziku pro zdraví zvířat, lidí nebo pro životní prostředí. Komise se zmocňuje k přijetí delegovaných aktů ke stanovení specifických limitů pro carry-over pro účinné látky v necílových krmivech na bázi vědeckého hodnocení rizika provedeného Evropským úřadem pro bezpečnost potravin EFSA. Pokud nebyl ustanoven specifický limit pro carry-over pro účinnou látku, stanovuje se obecný limit pro carry-over 3% účinné látky v poslední šarži medikovaného krmiva nebo meziproduktu vyrobeného před výrobou následující šarže necílového krmiva.
U požadavků na stahování přebytečných medikovaných krmiv od chovatelů byla odpovědnost víceméně ponechána na členských státech a to ještě za mnohem mírnějších podmínek.
Členské státy vytvoří ve spolupráci s provozovateli v sektoru vhodné systémy sběru medikovaných krmiv nebo meziproduktů, u kterých skončila expirace, nebo v případě, kdy chovatel obdržel větší množství medikovaných krmiv, než aktuálně potřebuje pro léčbu uvedenou ve veterinární předpise a není schopen uskladnit je za podmínek vhodných pro jejich opětovné využití uvedených v souhrnu vlastností produktu (SPC). Shromážděný materiál se zlikviduje v souladu s existující legislativou Unie. Členské státy zajistí, aby byli výrobci medikovaných krmiv a zemědělci informováni o tom, kde mohou nalézt sběrná místa pro prošlé produkty a jak dostat jejich prošlé medikované krmivo do těchto sběrných míst.
14. 3. 2016
COCERAL a COPA-COGECA zveřejnili odhady ploch, výnosů a sklizní obilovin a řepky pro EU-28 a jednotlivé členské země v roce 2016. Zatímco se odhady u obilovin u obou federací liší nepříliš významně u řepky se oba odhady pro EU-28 diametrálně rozcházejí.
COCERAL předpokládá osevní plochu obilovin v EU-28 vyšší o cca 500 tisíc hektarů oproti loňskému roku. Průměrný hektarový výnos by měl poklesnout o téměř 0,1 t/ha, což by se odrazilo na celkové sklizni nižší o cca 2,7 milionu tun. V České republice by mělo dojít k nárůstu osevních ploch obilovin o 18 tisíc hektarů a poklesu průměrného hektarového výnosu o téměř 0,25 t/ha. To by znamenalo celkovou sklizeň nižší o 250 tisíc tun v porovnání s rokem předchozím.
Sklizeň řepky v EU-28 odhaduje COCERAL vyšší o 600 tisíc tun z plochy vyšší o 100 tisíc hektarů než tomu bylo v loňském roce. Pro Českou republiku předpokládá nárůst osevních ploch o 27 tisíc hektarů a sklizeň vyšší o 115 tisíc tun. Průměrný hektarový výnos by měl vzrůst z 3,35 t/ha v roce 2015 na rovné 3,5 t/ha v roce letošním.
COPA-COGECA předpokládá, že se v EU-28 sklidí letos o více než 4 miliony tun méně obilí oproti roku 2015 a to z plochy vyšší o 337 tisíc hektarů. Mělo by tedy dojít ke snížení hektarových výnosů z 6,3 t/ha na 6,1 t/ha. V České republice by měla zůstat osevní plocha na úrovni loňského roku. Výnos by se však měl snížit z 6,05 t/ha na 5,99 t/ha, čímž by mělo dojít k poklesu celkové sklizně obilovin o 93 tisíc tun.
U řepky předpokládá COPA-COGECA pro EU-28 sklizeň nižší o cca 550 tisíc tun z plochy nižší o 170 tisíc hektarů při prakticky shodném hektarovém výnosu. U České republiky počítá předpověď s nárůstem osevní plochy o cca 20 tisíc hektarů a celkovou sklizní jen nepatrně vyšší než v roce 2015 při poklesu hektarových výnosů o 1,5 tuny.
COCERAL předpokládá osevní plochu obilovin v EU-28 vyšší o cca 500 tisíc hektarů oproti loňskému roku. Průměrný hektarový výnos by měl poklesnout o téměř 0,1 t/ha, což by se odrazilo na celkové sklizni nižší o cca 2,7 milionu tun. V České republice by mělo dojít k nárůstu osevních ploch obilovin o 18 tisíc hektarů a poklesu průměrného hektarového výnosu o téměř 0,25 t/ha. To by znamenalo celkovou sklizeň nižší o 250 tisíc tun v porovnání s rokem předchozím.
Sklizeň řepky v EU-28 odhaduje COCERAL vyšší o 600 tisíc tun z plochy vyšší o 100 tisíc hektarů než tomu bylo v loňském roce. Pro Českou republiku předpokládá nárůst osevních ploch o 27 tisíc hektarů a sklizeň vyšší o 115 tisíc tun. Průměrný hektarový výnos by měl vzrůst z 3,35 t/ha v roce 2015 na rovné 3,5 t/ha v roce letošním.
COPA-COGECA předpokládá, že se v EU-28 sklidí letos o více než 4 miliony tun méně obilí oproti roku 2015 a to z plochy vyšší o 337 tisíc hektarů. Mělo by tedy dojít ke snížení hektarových výnosů z 6,3 t/ha na 6,1 t/ha. V České republice by měla zůstat osevní plocha na úrovni loňského roku. Výnos by se však měl snížit z 6,05 t/ha na 5,99 t/ha, čímž by mělo dojít k poklesu celkové sklizně obilovin o 93 tisíc tun.
U řepky předpokládá COPA-COGECA pro EU-28 sklizeň nižší o cca 550 tisíc tun z plochy nižší o 170 tisíc hektarů při prakticky shodném hektarovém výnosu. U České republiky počítá předpověď s nárůstem osevní plochy o cca 20 tisíc hektarů a celkovou sklizní jen nepatrně vyšší než v roce 2015 při poklesu hektarových výnosů o 1,5 tuny.
8. 2. 2016
V loňském roce se stejně jako o rok dříve podílelo na výrobě krmných směsí osmnáct členských organizací. V meziročním porovnání došlo k nárůstu výroby krmných směsí o téměř 70 000 tun, což představuje 4,6%. K největšímu nárůstu došlo ve výrobě krmiv pro drůbež – o 56 000 tun. K mírnému nárůstu došlo také ve výrobě krmiv pro skot, zatímco výroba krmiv pro prasata zůstala téměř na shodné úrovni roku 2014. Z osmnácti výroben jich deset dokázalo zvýšit meziročně výrobu. U zbylých osmi došlo naopak k jejímu poklesu.
Největší podíl výroby tvoří krmiva pro drůbež, více než polovina celkového objemu. Krmiva pro prasata tvoří 28% a pro skot pak necelých 12%. Zbytek jsou krmiva pro ryby a ostatní zvířata.
Největší podíl výroby tvoří krmiva pro drůbež, více než polovina celkového objemu. Krmiva pro prasata tvoří 28% a pro skot pak necelých 12%. Zbytek jsou krmiva pro ryby a ostatní zvířata.
26. 1. 2016
Zakladatelé a současní členové si připomněli 25. výročí založení profesního sdružení subjektů podnikajících v nákupu, skladování, ošetřování, úpravě a odbytu zemědělských výrobků.
22. ledna 2016 se v sále Bedřicha Smetany Autoklubu České republiky uskutečnilo slavnostní shromáždění k 25. výročí založení nynějšího Spolku pro komodity a krmiva pod záštitou ministra zemědělství pana Mariana Jurečky. Pozvání kromě něho přijali také prezident Evropské federace výrobců krmných směsí FEFAC pan Ruud Tijssens, prezident Agrární a Potravinářské komory České republiky pan Miroslav Toman a senátor pan Jan Veleba. Všichni ve svých projevech ocenili dosavadní přínos profesního sdružení pro České zemědělství a popřáli mnoho dalších úspěchů v práci pro své členy i rezort.
Projev ministra
Projev prezidenta FEFAC
Součástí slavnostního ceremoniálu bylo i udílení cen významným osobnostem, které se nejvíce zasloužily o rozvoj českého zemědělství a rozvoj sdružení.
9. 11. 2015
Evropský parlament zamítl v obou výborech ENVI i AGRI návrh Komise na možnost odstoupení jednotlivých členských států od dovozů povolených GM plodin na základě řádného odůvodnění nezpochybňující stanovisko EFSA ohledně zdravotní nezávadnosti.
Jelikož Komise nehodlá svůj návrh stáhnout, bude nyní usilovat o jeho podporu Radou ministrů. Ta má dvě možnosti, buď návrh zamítnout, k čemuž je třeba shody členských zemí, nebo předložit své vlastní pozměňovací návrhy pro společný postup, což by vyvolalo postup druhého čtení v Evropském parlamentu.
Jelikož Komise nehodlá svůj návrh stáhnout, bude nyní usilovat o jeho podporu Radou ministrů. Ta má dvě možnosti, buď návrh zamítnout, k čemuž je třeba shody členských zemí, nebo předložit své vlastní pozměňovací návrhy pro společný postup, což by vyvolalo postup druhého čtení v Evropském parlamentu.
29. 9. 2015
Spolek byl zapsán do spolkového rejstříku.
Spolek pro komodity a krmiva byl 23. září úředně zapsán do spolkového rejstříku městského soudu v Praze. Od tohoto data se tedy Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu přejmenovalo na Spolek pro komodity a krmiva. Snaha o změnu statutu byla nakonec po splnění všech procedurálních náležitostí korunována úspěchem. Přejme nově vzniklému spolku alespoň takovou úspěšnost jako měl jeho předchůdce.
Spolek pro komodity a krmiva byl 23. září úředně zapsán do spolkového rejstříku městského soudu v Praze. Od tohoto data se tedy Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu přejmenovalo na Spolek pro komodity a krmiva. Snaha o změnu statutu byla nakonec po splnění všech procedurálních náležitostí korunována úspěchem. Přejme nově vzniklému spolku alespoň takovou úspěšnost jako měl jeho předchůdce.
29. 7. 2015
Monitoring nežádoucích látek 2014
Odborná sekce Řízení jakosti rostlinných komodit a krmiv finalizovala výsledky monitoringu na nežádoucí látky prováděného členskými organizacemi v rámci samokontrol. Kompletní výsledky budou k dispozici členům v členské sekci.
Celkem bylo analyzováno více než devět a půl tisíce vzorků na nejrůznější kontaminanty. Největší počet analýz byl v loňském roce celkem logicky prováděn na přítomnost mykotoxinů, celkem to bylo více než pět tisíc devět set analýz. Velká pozornost byla také věnována kontrole kontaminací salmonelou a enterobakteriemi, celkem téměř dva tisíce devět set analýz. Následují těžké kovy, pesticidy, dioxiny, kokcidiostatika a veterinární léčiva. Celkový záchyt nevyhovujících vzorků je 1,6%. Nejčastěji docházelo k záchytům
kontaminací následných šarží po výrobě medikovaných krmiv. Početně nejvyšší množství zachycených nálezů však bylo u mykotoxinů, celkem 81 z celkových 153.
Vyšší záchyty byly zaznamenány také u enterobakterií a námelu u žita. Nejrizikovější krmnou surovinou byla kukuřice, kde byly nalézány hodnoty mykotoxinů překračující stanovené limity. Z krmných směsí potom největší riziko představují směsi pro drůbež.
Odborná sekce Řízení jakosti rostlinných komodit a krmiv finalizovala výsledky monitoringu na nežádoucí látky prováděného členskými organizacemi v rámci samokontrol. Kompletní výsledky budou k dispozici členům v členské sekci.
Celkem bylo analyzováno více než devět a půl tisíce vzorků na nejrůznější kontaminanty. Největší počet analýz byl v loňském roce celkem logicky prováděn na přítomnost mykotoxinů, celkem to bylo více než pět tisíc devět set analýz. Velká pozornost byla také věnována kontrole kontaminací salmonelou a enterobakteriemi, celkem téměř dva tisíce devět set analýz. Následují těžké kovy, pesticidy, dioxiny, kokcidiostatika a veterinární léčiva. Celkový záchyt nevyhovujících vzorků je 1,6%. Nejčastěji docházelo k záchytům
kontaminací následných šarží po výrobě medikovaných krmiv. Početně nejvyšší množství zachycených nálezů však bylo u mykotoxinů, celkem 81 z celkových 153.
Vyšší záchyty byly zaznamenány také u enterobakterií a námelu u žita. Nejrizikovější krmnou surovinou byla kukuřice, kde byly nalézány hodnoty mykotoxinů překračující stanovené limity. Z krmných směsí potom největší riziko představují směsi pro drůbež.
19. 6. 2015
Výbor ENVI Evropského parlamentu hlasoval o návrhu stanoviska k medikovaným krmivům.
Definice zvířat určených k produkci potravin, zvířat neurčených k produkci potravin, krmných surovin, krmných směsí, doplňkových krmiv, minerálních krmiv, označování, etiketa, doby minimální trvanlivosti a šarže se přebírají ze článku 3(2) nařízení (EC) č. 767/2009.
Samostatně jsou mimo jiné definovány mobilní míchárny, míchárny na farmách (pro vlastní spotřebu), antimikrobiotika a léčebné (terapeutické) ošetření, kontrolní ošetření (matefylaxe), preventivní ošetření (profylaxe).
Faremní mísírny mohou zachovávat již vytvořené kontrolní systémy za předpokladu, že bude zajištěno, že jsou v souladu s principy HACCP.
Kritický článek 7 pojednávající o přenosu reziduí do necílových krmiv byl upraven kompromisním návrhem poslaneckých klubů EPP, S&D, ALDE, Zelených a EFDD ve smyslu, že výrobce medikovaných krmiv aplikuje opatření v souladu s principem ALARA, aby se zabránilo riziku pro zdraví zvířat, lidí a životní prostředí. Specifické limity přenosu pro jednotlivé substance se stanoví na základě vědeckého hodnocení rizika provedeného Evropskou agenturou pro bezpečnost potravin (EFSA).
Komise se zmocňuje k přijetí delegovaných aktů v souladu s článkem 19 pro úpravu obecných limitů pro přenos vzhledem k vědeckému vývoji na základě vědeckého hodnocení rizika provedeného EFSA.
V příloze IV se mění tolerance pro odchylku antimikrobiální účinné látky uvedeného na etiketě ve složení medikovaného krmiva nebo meziproduktu z původních 10 % na 3%. U ostatních látek zůstávají odchylky zachovány.
V kritickém článku 17 se na rozdíl od návrhu lotyšského předsednictví nestanovuje odpovědnost výrobce medikovaného krmiva za stažení jeho přebytků z trhu. Uvádí se, že členské státy zajistí, aby byli výrobci medikovaných krmiv a chovatelé informováni, kde se nalézají systémy sběru a jak je možné dopravit nespotřebované přebytky medikovaných krmiv do těchto sběrných bodů. Členské státy mají dále zajistit, aby provozovatelé sběrných bodů vedli záznamy o shromážděných medikovaných krmivech dostupné po dobu pěti let.
Definice zvířat určených k produkci potravin, zvířat neurčených k produkci potravin, krmných surovin, krmných směsí, doplňkových krmiv, minerálních krmiv, označování, etiketa, doby minimální trvanlivosti a šarže se přebírají ze článku 3(2) nařízení (EC) č. 767/2009.
Samostatně jsou mimo jiné definovány mobilní míchárny, míchárny na farmách (pro vlastní spotřebu), antimikrobiotika a léčebné (terapeutické) ošetření, kontrolní ošetření (matefylaxe), preventivní ošetření (profylaxe).
Faremní mísírny mohou zachovávat již vytvořené kontrolní systémy za předpokladu, že bude zajištěno, že jsou v souladu s principy HACCP.
Kritický článek 7 pojednávající o přenosu reziduí do necílových krmiv byl upraven kompromisním návrhem poslaneckých klubů EPP, S&D, ALDE, Zelených a EFDD ve smyslu, že výrobce medikovaných krmiv aplikuje opatření v souladu s principem ALARA, aby se zabránilo riziku pro zdraví zvířat, lidí a životní prostředí. Specifické limity přenosu pro jednotlivé substance se stanoví na základě vědeckého hodnocení rizika provedeného Evropskou agenturou pro bezpečnost potravin (EFSA).
Komise se zmocňuje k přijetí delegovaných aktů v souladu s článkem 19 pro úpravu obecných limitů pro přenos vzhledem k vědeckému vývoji na základě vědeckého hodnocení rizika provedeného EFSA.
V příloze IV se mění tolerance pro odchylku antimikrobiální účinné látky uvedeného na etiketě ve složení medikovaného krmiva nebo meziproduktu z původních 10 % na 3%. U ostatních látek zůstávají odchylky zachovány.
V kritickém článku 17 se na rozdíl od návrhu lotyšského předsednictví nestanovuje odpovědnost výrobce medikovaného krmiva za stažení jeho přebytků z trhu. Uvádí se, že členské státy zajistí, aby byli výrobci medikovaných krmiv a chovatelé informováni, kde se nalézají systémy sběru a jak je možné dopravit nespotřebované přebytky medikovaných krmiv do těchto sběrných bodů. Členské státy mají dále zajistit, aby provozovatelé sběrných bodů vedli záznamy o shromážděných medikovaných krmivech dostupné po dobu pěti let.
18. 6. 2015
Evropská komise předložila Radě a Evropskému parlamentu návrh nařízení, kterým umožňuje členským státům zakázat nebo omezit používání GMO plodin na svém území, nebo na jeho části. Odmítnutí použití musí být zdůvodněno pro každý případ samostatně a nesmí být založeno na popření vědeckého hodnocení ze strany Evropského úřadu pro bezpečnost potravin EFSA a nesmí mýt diskriminační a disproporcionální.